Hana Slámová

Pár poznámek k sociologickým průzkumům aneb chci dělat průzkum

 

Disman Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9. 

1. Hlavní východiska na úvod

Exaktní vědy jsou vědami přesnými, průzkumy ve společenských vědách mají vždy stochastický charakter – jsou pouze pravděpodobné.
Exaktní vědy dodávají univerzálně platné výsledky, závěry společenských průzkumů jsou platné pouze v prostředí, ve kterém byly prováděny.
Exaktní vědy častěji používají experimentu jako důkazu o existujících vztazích, u společenských věd to není tak časné.

Při průzkumu ve společenských vědách se realita redukuje, protože vztahy ve společnosti jsou velmi složité, neúplně popsaný systém ve společnosti může vést ke zkreslení výsledků.

• Co je to průzkum?
  Průzkum je hledání důležitých korelací (závislostí). Jak je poznat?
  Např. Co ovlivňuje výši platu ve společnosti?
  (soubor proměnných: pracovní zkušenosti, vzdělání, pohlaví, zdraví, místo zaměstnání…Které proměnné nemohou mít vliv na výši platu? (krevní skupina, velikost nohy, datum narození…)
  Platí např., že četba pornografie vede k násilnému chování mužů vůči ženám?  Průzkum není nikdy přesný, protože:
  Redukuje realitu na jedno místo, na jeden soubor respondentů (realitu na vzorek)
• Redukuje počet proměnných a  jejich vztahů
• Redukuje čas (zkoumáme pouze určitý časový okamžik)

2. Transformace zjištěných informací

Velká možnost informačních šumů. Musíme zvolit vhodnou metodu. V praxi často nestačí pouhé pozorování. To, co lze zjistit pozorováním,  (pohlaví, věk, barvu očí…) není většinou to podstatné, proto se na řadu věcí ptáme.

Proč je metoda dotazování složitá? Respondent musí správně porozumět.

Chyby : ptáme se na něco, čemu rozumíme my, ale ne ostatní nebo naopak jeden citovaný (výzkum toho, co pili dělníci. Výsledek byl že bikaver: byl to domácí výraz pro levní místní víno)

• respondent nepřizná, že to neví, a zkresluje nám výsledek
• pokládáme mu nepříjemné otázky (jsou spojeny se sankcemi, takže nám respondent lže)
• lže i proto, aby nám udělal radost, aby nepřišel o prestiž…

Mluvíme  o validitě a reliabilitě odpovědi – hledáme spolehlivý ukazatel.
Validní měření – validní měření měří to, co jsme chtěli měřit (příklad s muzeem: nejsledovanější exponát měl prošoupaný koberec, ale koberec nebyl mírou zajímavosti, důležité bylo to, že poblíž bylo WC)
Problémem je často, že se ptáme na něco, co sledovaná osoba nezná nebo nechce odpovědět, ale musíme to vyhodnotit my sami na základě chytrých otázek(průzkumy rasizmu a Bogardusovy výzkumy sémantického diferenciálu).

Např. prediktivní validita: porovnávám své výsledky s jiným větším průzkumem….nebo se statistikami…Pokud je shoda dat dostatečná, pak je průzkum validní.
Nebo si uděláme hypotézu a zjistíme, zda to vychází (do kina chodí hlavně teenageři)
Opakovaně provádím průzkum na stejné populaci.

Souběžná validita: Kombinací otázek: nepřímé otázky kombinujeme s přímými 
Nebo porovnávám s všeobecně platným míněním, nebo kontrola zrakem (pohlaví, kolik knih si půjcuje, jestli sedí u počítače apod.

• Reliabilní měření – při opakovaném měření dostaneme stejnou odpověď.
  Příklad nerelibilní otázky je frekvence:
  ćasto
  Ne tak často
  Občas
  Zřídka
  Vůbec ne

Proč je tomu tak?

• Hlavně: neptáme se na jevy, které chceme zjišťovat, ale na jejich indikátory a ty musíme interpretovat. Vlastně kvantifikujeme pár vybraných proměnných, nic jiného.

3. Hlavní metody zjišťování sociologických dat

• Srovnávání statických skupin – srovnáváme stejné jevy v toku času (množství slovní zásoby u malého dítěte a srovnání po roce)
• Předběžné a následné pozorování jedné skupiny nebo více skupin  (pozorujeme třeba chování lidí, pak na ně výchovně působíme a znovu je pozorujeme).
• Klasický experiment – vytvoříme experimentální a kontrolní skupinu (myjeme si pul hlavy head shoulders), provádíme testování sledovaného jevu. Ve většině případů se klasický experiment využívá při zjišťování příčin a následků, ale nedá se často použít, protože experimentátor není schopen se skutečností manipulovat (věk, vzdělání, pohlaví).

4. Hypotézy

Přinášejí další redukce světa. Odborné myšlení je především dedukce nebo indukce.
Dedukce je: vyjde z obecného a dojde ke konkrétnímu. Formuluje hypotézy a pokud naše důkazy lze určit jako platné, hypotézy se potvrdí nebo vyvrátí. 
Indukce: začíná pozorováním a pátrá po odlišnostech, pravidelnostech, hledá vzorce, pak ty pravidelnosti popíše  a ověřuje a vytváří nové teorie.

Co je to kvantitativní výzkum?
Ja založen na dedukci. Řeší ty problémy, u kterých lze zobecnit nalezené vztahy mezi proměnnými.

Co je to pracovní hypotéza?
Konkretizuje obecné hypotézy. Je to tvrzení, které předpovídá souvislosti mezi dvěma proměnnými. Soubor pracovních hypotéz zahrnuje reprezentativní proměnné ale i ty, které nepoužijeme.
Jak na to? Navrhneme hlavní indikátory a hledáme důležité vztahy. Např. Kdo půjde k volbám, tj. je aktivní v politice je indikátor. Jak se tento indikátor dá měřit?  Vytvořením tzv. proměnných. Jsou to např. frekvence sledovaných politických pořadů v TV, debaty v rodině, odebírání novin apod.  Tyto proměnné budeme měřit.
Některé proměnné jsou důležité, jiné ne tolik….Proto se vytvoří pracovní hypotézy, abychon tento problém vyřešili. Např. osoby, které čtou noviny, chodí častěji volit. Osoby, které sledují politické pořady v TV, jsou častěji členy politických stran. Je u nich tedy pravděpodobnější, že půjdou volit. Některé proměnné jsou v určité závislosti, jiné nejsou. Měříme pouze takové proměnné, které tuto závislost mají.

Význam pracovních hypotéz je veliký: tyto hypotézy pomohou redukovat informace, na které se chceme zeptat a na nic důležitého nezapomenout. Tady je klíčový bod výzkumu, který umožní odhadnout počet otázek, plánovat čas.

5. Velikost vzorku

Kolik vran je třeba pozorovat, abychom věděli, že všechny jsou černé? .......

Termíny: populace, vzorek
Úkolem je najít postup, aby výsledky změřené na vzorku byly co nejvíce podobné  těm, které bychom získali na celé populaci. Nezáleží na velikosti, ale na tom, aby struktura vzorku imitovala složení populace.

Metody výběru

Kvotní výběr (imituje složení populace). Je založen na našem úsudku co by mělo být pozorováno a je poměrně spolehlivý. Ale hlavně netvrďme, že dojdeme k všeobecně platným závěrům: platí pro určité místo, lidi i čas.  Populace musí být přesně definována předem. 
Př. Navrhněte složení vzorku čtenářů veřejné knihovny........................................
Dá se použít na populaci, kterou známe !!!

Pravděpodobný výběr – s rostoucí velikostí vzorku se rozdíl mezi populací a vzorkem zmenšuje. Ale musíme "zatřást krabicí, ze které se losují respondenti". Náhodný výběr je takový, při kterém má každý respondent šanci být vybrán. Tato metoda se používá u neznámé populace. U náhodného výběru se zvyšuje pravděpodobnost, že vzorek dobře kopíruje populaci, hovoříme o intervalu spolehlivosti vzorku. Počítáme směrodatnou chybu.

Prostý náhodný výběr: generování náhodných čísel

Systematický výběr: (každá pátá osoba…) Populaci dělíme žádanou velikostí vzorku a dostaneme velikost kroku.

Náhodný stratifikovaný výběr: rozdělení populace do skupina  náhodný výběr z jednotlivých skupin. Rozdělení na okresy a v něm náhodný výběr.  Nebo je vypracován seznam lidí v jednotlivých městech a vybráni náhodně lidé.

Technika Snowball Technique - vybereme jedince, kteří nás dovedou k členům své skupiny.  (starosta jmenuje další vlivné osoby) tak dlouho, až se další už neobjevují. Pozor na redukci samovýběrem. Část jedinců ve vzorku odmítla participovat.  Proto musíme usilovat o co největší návratnost.

6. Hlavní kroky průzkumu

1. Formulace teoretického nebo praktického problému
2. Formulace teoretické hypotézy
3. Formulace souboru pracovních hypotéz
4. Rozhodnutí o populaci a vzorku
5. Pilotní studie
6. Rozhodnutí o technice sběru informací
7. Konstrukce nástrojů pro tento sběr
8. Předvýzkum
9. Sběr dat
10. Analýza dat
11. Interpretace a závěry

7. Pilotní studie

Musíme při ní zjistit, zda informace, které chceme zjistit jsou v dané populaci a zda jsou dosažitelné.  Pokud neznáme cílovou populaci, je pilotní studie zvlášť důležitá.

8. Předvýzkum

Je prováděn na malém vzorku populace, Je testem nástrojů, které ve výzkumu hodláme použít. Cílem je testovat srozumitelnost a jasnost otázek.

9. Techniky sběru informací

Rozhovor, dotazník, pozorování, telefonní výzkum, sociometrické techniky, sémantický diferenciál, sekundární analýza dokumentů a další…Všechny techniky mohou být použity standardizovaně nebo nestandardizovaně. Standardizované techniky: používají striktně dané podněty a omezené počty odpovědí. Uzavřené (škála, ano, ne)a otevřené otázky. Jsou kompromisem mezi ztrátou informací a zvládnutelným počtem kategorií. Kategorie musí vyčerpávat všechny možné alternativy odpovědí, musí se i vzájemně vylučovat, nesmí být možné zařadit jednu odpověď do více nežli jedné kategorie.

Několik poznámek k typům otázek
Je lépe vytvořit užší otázky a pak je seskupovat. Je důležité, že umožňují využití statistiky. 
Dvouhlavňová otázka: např.
Jste spokojen s politikou vlády a se zahraniční politikou naší vlády obecně?

• Velice spokojen
• Dosti spokojen
• Někdy spokojen, někdy ne
• nespokojen

Dvě chyby u uvedenho přkladu: dvě nesourodé odpovědi v jedné otázce a převaha kladných variant odpovědí. 
Zkreslení odpovědí

• Efekt morčete (jsme si vědomi, že jsme zkoumáni)
• Výběr role (předvádíme se v dobrém světle)
• Měření jako zdroj změny (vyvolá předtím neexistující postoje)
• Stereotyp ve volbě odpovědí (odpovědi jsou ovlivněny společenským tlakem)

Mnoho respondentů má tendence s tvrzeními souhlasit. Např. Většině lidí je možno důvěřovat:

• Silně souhlasím
• Souhlasím
• Nevím
• Nesouhlasím
• Silně nesouhlasím

Co s tím: Opakovat otázku: lepší je nedůvěřovat nikomu.
Nucená volba_ NEJOBLÍBENĚJŠÍ JE  střední kategorie - nevím

9.1. Rozhovor versus dotazník (Disman s. 14)

Rozhovor	dotazník
Pracná a nákladná technika sběru	Efektivní technika, velký počet jedninců
Nároky na čas dotazovatele	Informace od velkého počtu jedinců, malé náklady na čas
Spolupráce s vyškolenými dotazovateli	Spolupracovníci nejsou nezbytní
Výzkum na prostorově rozptýleném vzorku je obtížný	Náklady na podobný vzorek jsou malé
Deklarovaná anonymita je nepřesvědčivá	Je přesvědčivá
Rozdíly mezi tazateli mohou vyvolat šumy	Shodnost komunikační situace je vysoká
Je méně náročný pro respondenta	Klade nároky na ochotu respondenta, odpovědi lze přeskočit
Jistota, že dotazovaný je ten, koho chceme	Odpovídat mohou i členové rodiny nebo někdo uplně jiný
Proporce rozhovorů je vysoká	Návratnost může být nízká

Zvyšování návratnosti dotazníků: u poštou doručovaných  - dáme obálku se známkou, přiměřená délka dotazníku, doprovodný dopis, odměna za vyplnění, losy, apod. metoda follows up – upomínka.

Telefonní interview – DOBRÁ METODA JEJÍŽ LIMIT JE V TOM, ŽE JE pouze pro ty, kdo mají telefon.

Konstrukce otázek

1. Je tato otázka nezbytná?
2. Měří naše otázka to, co chceme měřit?
3. Je respondent sto poskytnout nám žádanou informaci? (Pilotní studie, zjistí, zda je o tématu dostatečné povědomí)
4. Neptá se otázka na dvě věci najednou? (Bijete ještě svou ženu?)
5. Není naše otázka sugestivní? (Doufám, že máte rád sýry?)
6. Je otázka srozumitelná ? Budou ji všichni rozumět stejně?
7. Vyčerpávají kategorie u uzavřených všechny možnosti?
8. Jsou kategorie dostatečně přesné?
9. nevyžadujeme příliš obecné průměrné údaje? (Musíme konkretizovat odpovědi)
10. Mají odpovědi stejnou váhu? (pokud je nějaký tazatel výjimečný, přeskakuje irelevantní otázky)
11. Není otázka nepříjemná nebo intimní? (Kdy jste naposledy kouřil marihuanu? Otázka na plat? )

Speciální otázky

Co jsou to projekční otázky? Neptáme se na názor, ale do odpovědi se názor promítne. Např. u menšin a jejich problémů: fiktivní hrdina: dvě kresbičky, nad nimi bublina a v nich dva názory. Zaškrtne se ten, kdo má pravdu.

Nedokončené věty: Když si vedle Tomáše sedne v tramvaji Vietnamec, tak Tomáš vždycky….. 
Zpestření dotazníku obrázky…(např. smajlici u toho, zda jste šťasten v manželství) 

Kontrolní otázky: propojit do dotazníku, aby respondent nevytušil souvislosti.  

Logika dotazníku
Vždy zjišťujeme kontext a jako takový dotazník i působí. Otázky musí mít nějaký logický sled, ale někdy to není možné. Musí jednoznačně sledovat tématiku výzkumu, sledovat linii  a neměnit téma bez jakéhokoliv varování.Nemohou být některá témata vynechána? Nemohou předchozí odpovědi zkreslit další odpovědi? (halo efekt). Má dotazník dobrou dramaturgii? Od snadných otázek  a od ledy prolamujících …U rozhovorů ani jinde není šťastné začínat demografickými údaji.Složité a důležité otázky by měly být uprostřed, dokud není respondent unaven.

Sémantický diferenciál
1956 Osgood, Succi, Tanenbaum

Definujeme pocity respondenta na vybraných charakteristikách v podobě škál mezi dvěma protiklady:

• pomalý – rychlý
• vzdělaný – nevzdělaný

Vypovídá např. o stereotypech sociálních skupin, měří předsudky, představy. Výhoda je stabilita a malý vliv vlastního předmětu měření.

Podporuje stavba dotazníku představu o jeho anonymitě?
Nesmí tam být předvolené kódy pro identifikaci. 
Není rozhovor nebo dotazník příliš dlouhý? Jsou otázky a odpovědi jedinou informací, kterou měl tazatel zaznamenat? Kombinuje se to s pozorováním.

9.2. Pozorování
U vizuálních veličin se formulují pozorovatelské dotazníky: nezúčastněné a zúčastněné pozorování

9.3. Studium dokumentů
Jsou to všechny hmotné dokumenty, které nevznikly za účelem našeho výzkumu: Statistiky, daňové záznamy, nápisy na stěnách, koberce, záznamy snů, osobní deníky, romány, telefonní účty, plakáty, letáky, novinové články apod. Týká se to obsahu i formy.

9.4. Obsahová analýza

Týká se obsahu dokumentů a je to kvantitativní metody. Pracuje s lexikálními jednotkymi jako je slovo, tvrzení, řádek, délka filmu, klipu, citáty, problémy při volbách, politickými stranami, lokalizacemi děje ve filmech, analýzami sledovaných osob apod. Např. povolání hrdinek v edici Harlekýn, status muže v reklamě, status ženy, děti v reklamě, změna hodnot ve společnosti, změna výpůjček knih v knihovnách (Klaus Krippendorf).

9.5. Sekundární analýza dat
Přebírám data jiného výzkumu.

 

http://www.vyplnto.cz/ elektronická matrice dotazníku

< Předchozí		Další >