Milá a poněkud dvojsmyslná definice experta (Disman) „Expert je někdo, kdo by rád, kdyby mohl, ale nemůže, tak říká těm, kteří mohou, jak by měli“.
Logický význam interpretace dat
Nabízí se přehled logických operací pro výzkumy. Podstata kvantitativního výzkumu je v podstatě testování hypotéz. Tj. říká, jaká je souvislost mezi proměnnými. Hledáme tedy souvislosti: souvislost je definována takto: je to přírůstek v pravděpodobnosti správného odhadu jedné proměnné, pokud známe jinou proměnou.
Pokud je tam přímá souvislost, jedná se tzv. perfektní neboli deterministickou souvislost. (Souvislost se dá např. vyjádřit četností jevu).
Nástroje:1. Základním nástrojem je tabulka
Tabulka může popisovat četnosti jednotlivých činností na pracovišti, co např. dělají nejčastěji absolventi v praxi.
2. Jiná forma vyjádření souvislosti je aritmetický průměr
Průměr představuje redukci četných informací do jediného čísla. Pokud se sledovaný vzorek dostatečně přesný a rozsáhlý, pak má poměrně velkou vypovídací hodnotu. Jeho spolehlivost však klesá pokud máme malý vzorek nebo pokud není vzorek reprezentativní.
3. Proměnné: máme tři základní typy proměnných
- nominální proměnné - nedá se říci, která je vyšší nebo nižší (pohlaví, barva vlasů, činnosti na pracovišti), představují pouhá jména.
- pořadové proměnné - tady se můžeme ptát, jestli je sledovaná vlastnost vyšší nebo nižší, ale nemá smysl se ptát, o kolik.
- intervalové proměnné - příjem, věk, počet dětí (víme, kolikrát je větší nebo menší), Můžeme zde využít nejvyšších statistických operací
Podle toho, jakou mají naše proměnné charakteristiku, použijeme operace (nominální, pořadové, intervalové).
Nominální operace: nedokáží zpracovat proměnné vyššího řádu.
Tabulka (vyšší operace se dají použít i pro nižší)
|
pořadová data |
aritmetický průměr |
|
intervalová data |
medián |
| nominální data | modus |
Průměr: pozorované hodnoty sečteme a vydělíme počtem sledovaných jedinců.
Medián: Hodnota, která je právě uprostřed pozorovaných jevů (výše platu: prostřední hodnota)
Modus: kategorie s nejvyšší četností. (rodiny s nejvíce dětmi)
Jak popsat homogenitu vzorku: buď rozptylem nebo směrodatnou odchylkou.
Co je to rozptyl: říká nám, jak se pozorování v průměru liší od průměru.
Směrodatná odchylka nám říká o tzv. normálním rozložení (např. Gaussova křivka). Říká nám, jak. vypočítaný průměr charakterizuje populaci. Tato odchylka je významná pro definování statistické významnosti výsledků. Potvrzuje, že výsledky zkoumání, s nějakou pravděpodobností, nejsou náhodné, ale že jsou funkcí nějaké vlastnosti zkoumané skupiny. (Např. zkoumám – li dvě skupiny respondentů).
Intervalová data nám umožňují provádět přesnější měření závislosti, měla by se tedy preferovat. Jiným konceptem je koncept PRE – Proportional Reduction in Error: relativní redukce omylů. Nebo Guttmanův koeficient pravděpodobnosti LAMBDA, intervalové proměnné, regresní analýza a korelační koefecient.
Co to je kvalitativní výzkum
"je to nenumerické šetření a interpretace sociální reality" (Disman s. 284). Cílem je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím.
Rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem
|
kvantitativní |
kvalitativní |
|
cílem je testování hypotéz |
cílem je vytváření nových hypotéz a vytváření teorie |
| cílem je získání informací o co největším počtu respondentů | cílem je porozumění za cenu nemožnosti generalizovat jej |
|
metody: omezený rozsah informace o velice mnoho jedincích silná redukce počtu pozorovaných proměnných a jejich následných vztahů |
metody: mnoho informací o velmi malém počtu jedinců silná redukce počtu jedinců generalizace na populaci je obtížná až nemožná |
|
transformace informací: testování hypotéz vyžaduje co nejvyšší formální srovnatelnost dat vysoká reliabilita |
standardizace není nutná
nízká reliabilita |
|
respondentovy odpovědi jsou omezené nabídkou standardizovaných odpovědí |
slabá standardizace, potenciálně proto: vysoká validita |
|
logika výzkumu: je deduktivní: existující problém je převeden do hypotéz, ty jsou základem pro výběr proměnných, sebraná data jsou podkladem pro testování těchto hypotéz a výstupem je soubor přijatých nebo odmítnutých hypotéz. |
logika výzkumu: je induktivní: na počátku je sběr dat, následuje pátrání po pravidelnostech existujících v těchto datech, výstupem jsou nově formulované hypotézy nebo nové teorie. |
Hlavním cílem u kvalitativního výzkumu je pracovat s tolika daty, až se vyčerpá požadovaný problém. Nedá se tedy předem stanovit počet respondentů. Výzkumník pak hledá a vytváří z těchto dat struktury, které považuje za relevantní.
Hlavní metody kvalitativního výzkumu jsou:
- zúčastněné pozorování (úplný pozorovatel, participant, úplný participant – viz film Vrat se do hrobu)
- nestandardizovaný rozhovor
- analýza osobních dokumentů, věcí denní potřeby (např. Langhammerová: Národopis, Dismanová: Co si lidé přinášejí do domova důchodců).
Ćím se liší metody od kvantitativního výzkumu: činnosti nejsou odděleny a provádějí se paralelně. Hypotézy se neformulují předem, rodí se v průběhu průzkumu. Začíná se obvykle: narrativem – osobní výpovědí toho, kdo problém prožívá, jeho osobním vylíčením. Oba, respondent i výzkumník, jsou partnery. Po ukončení sběru dat se buď vytváří teoretický vzorek nebo se využije metoda konstantního srovnávání. Metody nejsou určeny předem, ale podle toho, jak je průzkum vyvíjí. Průzkum je u konce, až dojde k teoretické saturaci, tj. už nelze objevit žádná nová fakta, která by přispěla k porozumění. Pro tyto průzkumy neplatí, že máme hypotézy a plán připravený předem. Jaká je v tomto případě argumentace: předkládání příkladů, hrubé tabulky, citování z interview, záznamy z deníku, popisy událostí a lidí, popis míst a prostorů, osobní zkušenosti.
Máme mu věřit? Je to především o zkušenostech a znalostech průzkumníka, ten je pro úspěch a výsledek rozhodující. Tato metoda není tedy vhodná pro začínající odborníky.
Autoři, kteří se věnují kvalitativnímu výzkumu:
- Schutz, Alfred.Cizinec
- Blumer Herbert: Symbolic Interactionism 1967
- Spencer Metta Foundations od modern sociology 1981
- Garfinkel Harold. Studies in Ethnomethodology 1967 vyvinul metodiku experimentu.
- Douglas Jack. Understanding everyday Life. 1971.
| < Předchozí | Další > |
|---|
